Druhý díl dokumentárního cyklu sledujícího rozvoj kameramanského řemesla otevírá období zvukového filmu. Tento přelomový nástroj si žádá nejen kreativní zápal umělců, ale také výraznou proměnu veškerého zázemí a techniky. Skvěle si s tím poradil mezi jinými Jan Stallich, který dokázal objektivem kamery zachytit vášnivou, na svou dobu odvážně extravagantní Extasi plnou metafor a symbolů. Hlučné kamery ve vzduchotěsných celách a neforemné mikrofony těžkopádně visící nad hlavami herců nezastavily ani Karla Plicku, jehož zásluhou vznikla FAMU jako pátá filmová škola na světě. Souznění zvukové a obrazové složky docílil Ferdinand Pečenka v Pohádce máje, ve které speciálními filtry vybělil letní zelenou barvu, aby dosáhl iluze jara. Přijetí mluveného slova dalo příležitost rozvoji žurnalistického žánru, Karel Pečený vytvořil vůbec první systematické zpravodajství.
